“Lhostejnost k druhým a lhostejnost k osudu celku je přesně tím,
co otevírá dveře zlu”, Václav Havel
Představení člena spolku Čáslav pro všechny, z.s.
Ačkoliv jako rozený středočech z Příbrami, již 25 let jsem Čáslavákem, který se v době restituční ocitl v našem městě. V městě, které je spjato s třemi generacemi naší rodiny. Po absolvování základní školy ZŠ Náměstí Čáslav jsem vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Kutné Hoře a dál mé kroky vedly na Jihočeskou univerzitu, kde jsem vystudoval Pedagogickou fakultu. Po jejím absolvování jsem začal svůj pracovní život jako středoškolský učitel na místním Gymnáziu a Střední odborné škole pedagogické, kde jsem po třináctileté praxi zamířil do pater nejvyšších. Od července 2017 jsem ředitelem této významné vzdělávací instituce. Během své pracovní praxe jsem také vyučoval informatiku dva roky na ZŠ Náměstí. Dále jsem šest let tvořil, spoluvytvářel, řídil a koordinoval grantové projekty, jejichž cílem bylo získat finanční prostředky pro naší školu.
Jsem ženatý, mám tříletou dceru a rodina je mým hnacím motorem a smyslem života.
Asi dál Vás bude zajímat proč jsem se stal členem spolku?
Jedním z důvodu je, že má práce je založená na práci s lidmi. Nejsou to jen studenti, rodiče, ale i široká místní veřejnost, která vnímá a ráda si šeptá o lidech, kteří pracují ve veřejných službách. Tam rozhodně školství patří a učitelé jsou často probíraným tématem. Vždy jsem si myslel, že jsem tak trochu neznámým, ale současná pracovní role nemůže mít s anonymitou nic společného. Nebojím se veřejného vystupování a veřejné diskuze, která je konstruktivní a vede k vyslechnutí si názorů druhých pro dosažení společného konsensu. Nechybí to v našem městě?
Jsem občan města. Občan, který vnímá, spojuje si jednotlivé věci a přemýšlí, proč tomu tak je, může být. Poslední kroky, které se v našem městě podnikají, mi přijdou neakceptovatelné. Smysluplnost, udržitelnost, promyšlenost většiny projektů začíná a končí stavebním záměrem, jehož smyslem je vystavit, postavit. Ale projekty by tímto měly pouze začínat a jich podstata by měla být někde jinde. Udržitelnost těchto projektů nemá odnést občan města, daňový poplatník. Vnímám určité neshody v současném zastupitelstvu, které mě občana města rozhodně nenechávájí klidným. Pokud existuje manipulace se zveřejňováním věcí nepříjemných, nepovedených, nedotažených, mám pochyby o demokratickém přístupu k nám všem. Je-li možné, že si v našem městě většina z 21 zastupitelů odsouhlasí, že z určitých záležitostí není výstupem veřejné usnesení, ale výsledek se pouze vezme na vědomí, tudíž bez nutnosti zveřejnění, vracíme se někam, kde už naše země nechtěla být. O to víc, když se to týká problémových věcí, které by Čáslavák vědět měl.
Znepokojuje mě rostoucí klientelismus, který vidí každý z nás. Stejné firmy, stejní lidé, stejní sponzoři, na neustále stejných typech projektů. Když už veřejné zakázky nevyhrají bez soupeřů, jsou často subdodavateli. Jako problematické vidím propojenost firem a místní samosprávy, která se často podílí na krytí věcí nesystémových, netransparentních. Jak dlouho to chceme zpovzdálí sledovat?
Pokud chceme žít v lepší společnosti, vyvarujme se lhostejnosti. Potřebujeme se naučit, že strachu je potřeba se postavit čelem, ne jej ignorovat. Strach ze sdělování špatných zpráv z nás neudělá nikdy lepší tým.
David Tichý, člen spolku Čáslav pro všechny, z. s.