V červnu 2025 schválilo zastupitelstvo města vyhlášení referenda ohledně (ne)rozšíření skládky v Čáslavi. Z devatenácti přítomných zastupitelů jich pro vyhlášení referenda hlasovalo osmnáct.
3.- 4. října budou mít tedy občané Čáslavi možnost rozhodnout, zda ke změně územního plánu a v důsledku toho k nerozšíření skládky nebezpečného odpadu na dvojnásobek dojde nebo ne. K takovému rozhodnutí musí mít občané k dispozici potřebné informace o všech jeho důsledcích.
Před jednáním červnového zastupitelstva obdrželi zastupitelé (nikoliv veřejnost) vyjádření AVE CZ k referendovým otázkám a dvě stanoviska k ekonomickým dopadům nerozšíření skládky.
Vyjádření AVE CZ ohledně referendových otázek vzápětí vyvrátilo Ministerstvo vnitra ČR. K ekonomickým dopadům na rozpočet města si budete moci přečíst stanovisko ČPV na webu Čáslav pro všechny.
Ve veřejném prostoru však nadále rezonují některými radními šířené informace, že změny územního plánu a s tím související nerozšíření skládky mohou mít dopad na městské hospodaření až ve výši 1,5 mld korun. S tím zaznívají názory, že společnost AVE CZ bude oprávněně uplatňovat náhradu škody za zmařenou investici, a to město povede k zadlužení na generace.
Taková tvrzení jsou nepodložená, není zřejmé na základě jakého právního titulu by město mělo AVE CZ hradit náhradu škody v případě změny územního plánu.
Představitelé města by měli občanům předložit právní rozbor opřený o relevantní data, odkazující na zákony a soudní rozhodnutí, tak, aby se mohli při hlasování rozhodovat s plnou znalostí věci a možných dopadů.
Rozhodně je chybou, pokud radnice jen převezme stanovisko AVE CZ nebo jím doporučených odborníků a nezajistí veřejnosti objektivní, nezávislé posouzení možných dopadů.
K výrokům v mediálním prostoru zde proto předkládám své právní oponentní stanovisko opřené o studium příslušných zákonů, judikatury soudů českých i mezinárodních, o konzultace s právními experty na územní plánování, s kterými jsem záležitost konzultoval.
Základní právní normou upravující náhrady vlastníkům, investorům při změně územního plánu je stavební zákon č. 283/2021 Sb., konkrétně § 133. Jak zní ustanovení § 133 v odst. 1-3?
1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby a osobě, která má jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě (dále jen "oprávněná osoba") a které vznikla škoda v důsledku zrušení nebo významného omezení zastavitelnosti pozemku na základě změny územně plánovací dokumentace nebo vydáním nové územně plánovací dokumentace, náleží náhrada škody spočívající v nákladech vynaložených na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo za snížení hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu.
(2) Oprávněné osobě náleží dále náhrada, byla-li její práva k pozemku nebo stavbě významně omezena územním opatřením o stavební uzávěře a byla-li jí tím způsobena škoda.
(3) Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti pozemku stanoveného územně plánovací dokumentací.
Územní plán umožňující využití předmětného pozemku na ploše rozvojové zastavitelné plochy Z19 k umístění technické infrastruktury byl schválen na počátku roku 2015 (7.1.2015) tedy před více jak 5 lety před hlasováním o jeho změně v říjnovém referendu.
Z toho vyplývá jednoznačný závěr, že AVE CZ nemá právo uplatňovat náhradu škody podle § 133 stavebního zákona. Ostatně stejná zásada platila podle předchozí právní úpravy stavebního zákona v § 102.
Tento právní názor se opírá též o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2020, sp. zn. 22 Cdo 1046/2020. V tomto soudním rozhodnutí je též výslovně uvedeno, že náhrada vlastníkovi pozemku nenáleží ani na základě přímé aplikace čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, která jinak upravuje omezení vlastnického práva ve veřejném zájmu za náhradu.
Problematikou se zabýval též Ústavní soud, který přijal dne 7.3.2023 Usnesení II ÚS 849/21, z něhož mimo jiné vyplývá, že nikdo nemá veřejné subjektivní právo na to, aby poměry v území, ve kterém se nachází jeho majetek , byly navždy zakonzervovány a nemohly se nikdy zákonným způsobem měnit ( viz i rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 AS 49/2007-191 ze dne 12.8.2008. Z judikatury Ústavního soudu pak i vyplývá, že neexistuje ani subjektivní právo na to, aby pozemku byl územním plánem „určen“ stěžovatelem zamýšlený režim – usnesení Ústavního soudu ze dne 18.2.2010 , sp. zn. III ÚS 310/09.
Z judikatury též vyplývá, že změna územního plánu není rozhodnutím o konkrétních právech osob a případné nároky oprávněných osob se posuzují podle zákona č.82/1998 Sb., viz rozsudek Nejvyššího sodu ze dne 27.10.2015, sp.zn. 25 Cdo 3444/2013
Soudy též zaujímají postoj, že obec má plánovací pravomoc, ale její výkon nesmí znamenat svévoli. O svévoli rozhodně nejde v případě, kdy v rozhodnutí samosprávy hraje významnou roli veřejný zájem, za který lze nepochybně označit ochranu životního prostředí a lidského zdraví.
Též podle Evropského soudu pro lidská práva a jeho judikatury pouhá ztráta možnosti výstavby nebo zisku není automaticky chráněna Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
Při posuzování všech případných nároků majitelů pozemků a investora hraje samozřejmě roli i to, zda vlastník či investor svým jednáním obci, která zvažuje změnu územního plánu, nezpůsobil škodu značného rozsahu a hrozí, že v uvedeném jednání bude pokračovat.
Informovaná veřejnost je seznámena s trestním stíháním společnosti AVE CZ vedeným elitními vyšetřovateli z NCOZ. Toto vyšetřování trestné činnosti AVE CZ spojené s nevyměřováním, nevybíráním a neodváděním poplatků touto společností bylo ukončeno a spis byl předán státnímu zástupci k podání žaloby. Škoda vyčíslená NCOZ jen městu Čáslav činí 970 milionů Kč. Město Čáslav se připojilo k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody a jejímu zajištění.
Lze tedy shrnout, že podle stavebního zákona nehrozí, že by město Čáslav mělo hradit škodu AVE CZ, nesvědčí tomu ani citovaná soudní rozhodnutí. Naopak podle policejního vyšetřování AVE CZ způsobilo našemu městu škodu značného rozsahu. Společnost, která přípisem starostovi města přípisem z 10.3.2023 sdělila, že vlastní toliko nezbytný majetek k zajištění služeb, které provozuje a že pokud by došlo k zajištění nároků poškozených v trestním řízení v plné výši, společnost by se mohla dostat do insolvence.
Ten, kdo je tu poškozený, je naše město, a ne společnost AVE CZ. Přesto se v Čáslavi šíří spekulace, že bychom my měli hradit náhradu škody této trestně stíhané společnosti.
Věřím, že občané Čáslavi zváží všechna pro a proti a budou se při hlasování v referendu rozhodovat na základě ověřitelných faktů, argumentů a důkazů.
JUDr. Vlastislav Málek
zastupitel města Čáslav zvolený za Čáslav pro všechny
