Ačkoliv je dnes trend stěhovat se do velkých měst, já jsem zvolil cestu opačnou a před několika lety se objevil v Čáslavi. Zavála mne sem láska ke mé drahé polovičce a rovněž Čáslav jsem si ihned zamiloval. Protože mi na našem městě záleží, tak bych se rád na jeho dalším směřování i sám aktivně podílel. Netajím se tím, že jsem se narodil a většinu svého života prožil v našem hlavním městě. Po absolvování základní školy jsem se nejdříve vyučil a pak i odmaturoval na Středním odborném učilišti polygrafickém v oboru reprodukční grafik. Mým životem je polygrafie a protože jsem se chtěl o tomto oboru dozvědět víc a víc, směřovaly mé kroky na Univerzitu Pardubice, kde jsem na Chemicko-technologické fakultě právě v oboru Polygrafie dosáhl na inženýrský titul. Ihned poté jsem nastoupil do české pobočky německé nadnárodní firmy, která působí jako přední dodavatel technologií pro polygrafické provozy a tam přes různé pozice doputoval až na aktuální pozici vedoucího servisního oddělení, ve které působím posledních 7 let.
Jak jsem psal výše, Čáslav mám rád, záleží mi na ní a od prvních dní se k ní ve světe hrdě hlásím. Slovy klasika, vždy po delší době na cestách či v zahraničí se rád vracím do Čáslavi, jež mne z dálky vítá vysokou věží kostela, který působí jako maják domovského přístavu. Přestože v Čáslavi žiji teprve asi 7 let, a patřím tak vojenským žargonem k čáslavským „zobákům“ nemyslím si, že je to špatně. Možná, že je to právě naopak.
Sice neznám tolik lidí v našem městě osobně a velmi málo lidí zná mne, ale to nemusí být na škodu, protože jsem jakýsi nepopsaný list papíru a nelze stavět na nějakých předsudcích, pomluvách či drbech. Sice pracuji jinde a ne v našem městě, na druhou stranu ve světě a na cestách vidím různé zajímavé věci a získávám zkušenosti, které by se možná mohly využít i v našem městě.
Co mne vedlo k tomu vstoupit do spolku Čáslav pro všechny, z.s.?? Důvodů bylo hned několik.
Tím prvním je aktivní zapojení se. Pan poslanec Urban v posledním čísle Čáslavských novin apeloval na aktivnější zapojení lidí a mladších lidí do lokálních věcí, do lokální „politiky“, pokud se tomu tak dá říkat a já s tím souhlasím a tak jsme se rozhodl zapojit, ale rozhodně v rámci jiného uskupení než místní soc.demokracie. Již na Univerzitě Pardubice mne zajímaly věci, které jsou aktuální, nebo které je potřeba řešit, proto jsem i působil v Akademickém senátu naší fakulty a měl možnost tyto záležitosti řešit, o věcech dobrých i špatných diskutovat a podílet se na směřování fakulty. A to je přesně to, co mi v dnešní společnosti chybí, být aktivní a zkusit přijmout část zodpovědnosti za určité věci či rozhodnutí. A chybí mi to možná ještě mnohem víc u mladých lidí, kteří by měli být hybateli své vlastní budoucnosti. Tento celospolečenský aspekt se odráží i v Čáslavi, což se možná zatím ukazuje i na menším zájmu vyjádřit svůj ať už souhlasný či nesouhlasný názor k místním tématům, která chceme zvedat, otvírat a s lidmi řešit, protože jsou to témata, která se týkají nás všech.
Jasně, spousta lidí si to přečte, ale aktivně se do diskuze zapojí buď stále stejní lidé, nebo se jako vždy najde spousta , ale opravdu konstruktivní diskuze je zatím pramálo, ale možná je to dáno prázdninami, ale my to nevzdáme!!!
Je potřeba zaujmout generaci mladou, starou, střední….no prostě všechny, je potřeba vytrhnout nás z pasivity. Naše město je o nás o tom jak budeme aktivní a jak se budeme aktivně spolupodílet na jeho směřování a nebo na tom, zda necháme směřování města na několika osobách a bude nám vše okolo jedno, ale mě to jedno není a nemyslím si, že to je správný postoj. Proto bychom měli chodit na zastupitelstvo, konstruktivně diskutovat osobně či přes sociální média, měli bychom sdílet a „lajkovat“, prostě být aktivní.
Druhým a asi nejsilnějším důvodem byla osobní zkušenosti. Ano osobní zkušenost. Ta je myslím pro každého z nás vždy nejlepší a moje zkušenost se týká několika mých účastí na zasedání zastupitelstva města Čáslavi. Doporučuji každému, aby si tuto událost nenechal ujít a zasedání navštívil, pak možná mnoho lidí přehodnotí náhled na různé věci v rámci našeho města a jejího vedení. Nicméně v mém osobním případě to byl zlom. Zlom v rozhodnutí, že pokud se naskytne příležitost jak se aktivněji zapojit do diskuzí a řešení věcí, které se dějí ve veřejném prostoru našeho města, ale které budou založené na trochu jiném způsobu komunikace, jednání a fungování, než předvádí současné vedení města, tak do toho půjdu.
Zkušenost byla opravdu trpká. Lhostejnost mnoha zastupitelů při zasedání střídala neochota odpovídat na jasné a korektní dotazy, případně z daného tématu „utéct“. Kritika nebyla a není přijímána, ty správné informace jsou jen ty prezentované jen některými osobami, vše co prezentují ostatní jsou nepřesnosti, možná hraničící až s výmysly a pokud něco chcete vědět, tak se Vám řekne jen to co se uzná za vhodné či co chtěné Vám říci. Výjimku v rychlosti projednání a odhlasování tvořily věci předjednané v kuloárech radnice. Pocit zmaru se závanem předlistopadového zápachu byl opravdu silný a člověk měl pocit, že se ani nic změnit nemůže. Proto jsem si řekl, že takto to snad nemůže a nesmí dále pokračovat…
Transparentnost, umění vyslechnout jiné názory a snaha hledat kompromisy, umění případně přiznat chybu a nést osobní zodpovědnost či se snažit o nápravu by měla být hnacím motorem představitelů města vůči nám občanů, kteří jsme je zvolili. Ale realita je dnes často bohužel jiná a tak jak je dnes bohužel naprosto běžné, člověk z toho má pocit, že tam nejsou pro občany, ale sami pro sebe. Nicméně pro nás obyčejné lidi to umějí krásně zabalit do toho, že vlastně vše co dělají, se děje jen a jen pro blaho občanů a oni z toho nic nemají. Je vidět, že zkušenosti některých lidí z vyšších pater politiky se dobře úročí zejména na lokální úrovni.
Posledním důvodem jsou lidé v našem spolku. Jak jsem psal, spoustu lidí v porovnání s mými kolegy neznám a teprve poznávám, ale ti které znám v rámci spolku dobře jsou pro mne silné osobní autority abych věděl, že na takové lidi se „nabalují“ charakterově podobní jedinci se stejnou snahou něco změnit, tahem na bránu a tak by u mne zklamání či rozčarování nemělo nastat. Vše je dnes pouze a pouze o lidech a zvlášť ve městě jako je Čáslav kvalitní, čestní a zodpovědní lidé, kteří jsou pro svůj charakter známí a uznávaní je toto vidět o to víc. Prostě jste vidět a na Váš přístup a chování se nezapomíná. A právě na takových lidech by se mělo v každém společenství stavět a to byl právě jeden z důvodů proč do toho jít s nimi.
Jan Procházka, člen spolku Čáslav pro všechny, z. s.
Jak jsem psal výše, Čáslav mám rád, záleží mi na ní a od prvních dní se k ní ve světe hrdě hlásím. Slovy klasika, vždy po delší době na cestách či v zahraničí se rád vracím do Čáslavi, jež mne z dálky vítá vysokou věží kostela, který působí jako maják domovského přístavu. Přestože v Čáslavi žiji teprve asi 7 let, a patřím tak vojenským žargonem k čáslavským „zobákům“ nemyslím si, že je to špatně. Možná, že je to právě naopak.
Sice neznám tolik lidí v našem městě osobně a velmi málo lidí zná mne, ale to nemusí být na škodu, protože jsem jakýsi nepopsaný list papíru a nelze stavět na nějakých předsudcích, pomluvách či drbech. Sice pracuji jinde a ne v našem městě, na druhou stranu ve světě a na cestách vidím různé zajímavé věci a získávám zkušenosti, které by se možná mohly využít i v našem městě.
Co mne vedlo k tomu vstoupit do spolku Čáslav pro všechny, z.s.?? Důvodů bylo hned několik.
Tím prvním je aktivní zapojení se. Pan poslanec Urban v posledním čísle Čáslavských novin apeloval na aktivnější zapojení lidí a mladších lidí do lokálních věcí, do lokální „politiky“, pokud se tomu tak dá říkat a já s tím souhlasím a tak jsme se rozhodl zapojit, ale rozhodně v rámci jiného uskupení než místní soc.demokracie. Již na Univerzitě Pardubice mne zajímaly věci, které jsou aktuální, nebo které je potřeba řešit, proto jsem i působil v Akademickém senátu naší fakulty a měl možnost tyto záležitosti řešit, o věcech dobrých i špatných diskutovat a podílet se na směřování fakulty. A to je přesně to, co mi v dnešní společnosti chybí, být aktivní a zkusit přijmout část zodpovědnosti za určité věci či rozhodnutí. A chybí mi to možná ještě mnohem víc u mladých lidí, kteří by měli být hybateli své vlastní budoucnosti. Tento celospolečenský aspekt se odráží i v Čáslavi, což se možná zatím ukazuje i na menším zájmu vyjádřit svůj ať už souhlasný či nesouhlasný názor k místním tématům, která chceme zvedat, otvírat a s lidmi řešit, protože jsou to témata, která se týkají nás všech.
Jasně, spousta lidí si to přečte, ale aktivně se do diskuze zapojí buď stále stejní lidé, nebo se jako vždy najde spousta , ale opravdu konstruktivní diskuze je zatím pramálo, ale možná je to dáno prázdninami, ale my to nevzdáme!!!
Je potřeba zaujmout generaci mladou, starou, střední….no prostě všechny, je potřeba vytrhnout nás z pasivity. Naše město je o nás o tom jak budeme aktivní a jak se budeme aktivně spolupodílet na jeho směřování a nebo na tom, zda necháme směřování města na několika osobách a bude nám vše okolo jedno, ale mě to jedno není a nemyslím si, že to je správný postoj. Proto bychom měli chodit na zastupitelstvo, konstruktivně diskutovat osobně či přes sociální média, měli bychom sdílet a „lajkovat“, prostě být aktivní.
Druhým a asi nejsilnějším důvodem byla osobní zkušenosti. Ano osobní zkušenost. Ta je myslím pro každého z nás vždy nejlepší a moje zkušenost se týká několika mých účastí na zasedání zastupitelstva města Čáslavi. Doporučuji každému, aby si tuto událost nenechal ujít a zasedání navštívil, pak možná mnoho lidí přehodnotí náhled na různé věci v rámci našeho města a jejího vedení. Nicméně v mém osobním případě to byl zlom. Zlom v rozhodnutí, že pokud se naskytne příležitost jak se aktivněji zapojit do diskuzí a řešení věcí, které se dějí ve veřejném prostoru našeho města, ale které budou založené na trochu jiném způsobu komunikace, jednání a fungování, než předvádí současné vedení města, tak do toho půjdu.
Zkušenost byla opravdu trpká. Lhostejnost mnoha zastupitelů při zasedání střídala neochota odpovídat na jasné a korektní dotazy, případně z daného tématu „utéct“. Kritika nebyla a není přijímána, ty správné informace jsou jen ty prezentované jen některými osobami, vše co prezentují ostatní jsou nepřesnosti, možná hraničící až s výmysly a pokud něco chcete vědět, tak se Vám řekne jen to co se uzná za vhodné či co chtěné Vám říci. Výjimku v rychlosti projednání a odhlasování tvořily věci předjednané v kuloárech radnice. Pocit zmaru se závanem předlistopadového zápachu byl opravdu silný a člověk měl pocit, že se ani nic změnit nemůže. Proto jsem si řekl, že takto to snad nemůže a nesmí dále pokračovat…
Transparentnost, umění vyslechnout jiné názory a snaha hledat kompromisy, umění případně přiznat chybu a nést osobní zodpovědnost či se snažit o nápravu by měla být hnacím motorem představitelů města vůči nám občanů, kteří jsme je zvolili. Ale realita je dnes často bohužel jiná a tak jak je dnes bohužel naprosto běžné, člověk z toho má pocit, že tam nejsou pro občany, ale sami pro sebe. Nicméně pro nás obyčejné lidi to umějí krásně zabalit do toho, že vlastně vše co dělají, se děje jen a jen pro blaho občanů a oni z toho nic nemají. Je vidět, že zkušenosti některých lidí z vyšších pater politiky se dobře úročí zejména na lokální úrovni.
Posledním důvodem jsou lidé v našem spolku. Jak jsem psal, spoustu lidí v porovnání s mými kolegy neznám a teprve poznávám, ale ti které znám v rámci spolku dobře jsou pro mne silné osobní autority abych věděl, že na takové lidi se „nabalují“ charakterově podobní jedinci se stejnou snahou něco změnit, tahem na bránu a tak by u mne zklamání či rozčarování nemělo nastat. Vše je dnes pouze a pouze o lidech a zvlášť ve městě jako je Čáslav kvalitní, čestní a zodpovědní lidé, kteří jsou pro svůj charakter známí a uznávaní je toto vidět o to víc. Prostě jste vidět a na Váš přístup a chování se nezapomíná. A právě na takových lidech by se mělo v každém společenství stavět a to byl právě jeden z důvodů proč do toho jít s nimi.
Jan Procházka, člen spolku Čáslav pro všechny, z. s.
Komentáře
Okomentovat