Slyšeli jsme slovo boží…..

Do posledního zářijového víkendu jsem se domníval, že nejdelší slovo, které znám,  je slovo nejneobhospodařovávanější. Teď, co jsem si pročetl nové vydání Čáslavskýchnovin,  už vím, že jsou slova, která zaberou celou stránku.

Vím, že slovo starosty je spíš uvedení nějakého sdělení, která má mít asi závažnější význam a smysl. Rád využiji možnosti, kterou jako zastupitelé máme a do příštího čísla  Čáslavských novin  (to už je to říjnové vydání po parlamentních volbách) k tomu napíšu repliku. Nebude to slovo, spíš „ Několik vět“.  Jak my advokáti říkáme – uvedu skutková tvrzení, jak se do seriózního tisku hodí.

Teď, jako příspěvek do rubriky Čáslavská kavárna, tedy v odlehčeném tónu, jen pár slov o pocitech, který ve mně text pana starosty vyvolal. Velice rád bych se vyjádřil jen několika slovy, kterými bych vylíčil to nejpodstatnější. Ta slova by byla:  Gross – kostel – Olympik.

Vím, že o právnících se říká, že když se sejdou dva, tak mají tři názory a stejně by to mohlo dopadnout, kdybych uvedená slova nechal bez vysvětlení. Každý by jim mohl dávat různý význam a smysl. Tak ke každému slovu zvlášť.

Gross – bývalý premiér, proslul mimo jiné výrokem – „Myslíme to upřímně“ Někteří pochybovali, ledaskdo dodnes neuvěřil. Stejné pochybnosti mám i já o upřímnosti a vážně míněné snaze informovat. Ono totiž jde o to, koho a o čem a v jakém rozsahu.  Zastupitelé jsou též občané města a já patřím mezi ty, kteří v tomto směru cítí problémy. Na jiné téma je i to, jak s informacemi nakládáme a jak se na jejich základě rozhodujeme.  Určitě se budu stýkat s občany a budu s nimi jako doposud komunikovat o jejich problémech, připomínkách a rád jim sdělím vše, co vím. Pokud to budu vědět. I bez toho, aby za mě toto sliboval pan starosta.  Problém nebude ve formálním  prostředí kanceláře, nebude v úřadovně.

Kostel – nejsem praktikující věřící, přesto čas od času nějaké kázání vyslechnu. Přiznám se, že většina z  nich mě příliš neoslovuje, vím, že po čteném biblickém  textu občas následuje výrok kazatele – slyšeli jsme slovo boží. A to je něco jako zákon, který dodržujeme a tím se řídíme. Slovo boží stejně jako zákony ale bohužel vykládají různí lidé různě a já neslyším jen na vábivý zvuk píšťalky, který by řídil moje další  kroky dle žádoucího výkladu.

Jo, abych nezapomněl na písničky Olympiku. Zdánlivě se k tomuto tématu vůbec nehodí. Ale mohou zlepšit náladu. Je jedno, zda si zazpíváte:„ Skončili jsme jasná zpráva“ (že by to měla být propagace informace o oddělení tří zastupitelů členů spolku Čáslav pro všechny z klubu zastupitelů ČSSD nebo snad dokonce  prognóza výsledků příštích komunálních voleb rozhodně popírám)  nebo si můžete broukat „ Každou větu začal slůvkem já, každou větu končil slůvkem já, já, já, já, jenom já……

Vlasta Málek