Chceme, aby zjištění organizace Arnika z průzkumu znečištění okolí čáslavské skládky vedla k důkladnějšímu prověření stavu životního prostředí a případně i ke změnám podmínek, za kterých může být skládka provozována. Proto jsme se obrátili na Krajský úřad Středočeského kraje, který stanovuje závazné podmínky provozu skládky prostřednictvím takzvaného integrovaného povolení.
Připomeňme, že průzkum, který Arnika provedla letos na jaře,
upozornil na výskyt některých nebezpečných látek v okolí skládky. Šlo například
o zvýšené koncentrace olova a dalších látek v prachu na příjezdové komunikaci,
nálezy látek skupiny PFAS ve vodě nebo zvýšené koncentrace PCB ve vejcích z
některých domácích chovů. Nejvyšší koncentrace sledovaných PFAS ve vodě byly
přitom zjištěny ve vrtu, který není součástí oficiálního monitoringu skládky.
Průzkum sám o sobě neprokazuje, že všechny nalezené látky
pocházejí ze skládky. Jeho autoři také upozornili, že šlo o jednorázové měření
na omezeném počtu míst. Výsledky však podle nás ukázaly dost důvodů k tomu, aby
se stav životního prostředí v okolí skládky začal důkladněji prověřovat.
Co jsme po krajském úřadu požadovali?
Dne 5. října jsme krajskému úřadu zaslali podrobný
podnět s výsledky průzkumu a návrhy konkrétních opatření.
Navrhli jsme především rozšíření pravidelného monitoringu o
další nebezpečné látky, častější odběry podzemních a průsakových vod a
prověření, zda jsou současná monitorovací místa vhodně zvolena. Požádali jsme
také o důkladnější prozkoumání míst, kde Arnika zjistila zvýšené koncentrace
rizikových látek, a o posouzení opatření proti prašnosti.
Za mimořádně důležité považujeme zajištění nezávislosti
monitoringu na provozovateli skládky. Nestačí, aby měření prováděla odborně
způsobilá laboratoř. Chceme také, aby provozovatel nemohl rozhodovat o výběru
odborníků, ovlivňovat rozsah měření nebo jejich vyhodnocování. Navrhli jsme
proto, aby kraj posoudil možnosti nastavení takového systému, v němž by výběr
monitorujícího subjektu nebyl v rukou provozovatele, ale veřejné instituce. A
samozřejmě chceme, aby byly výsledky pravidelného monitoringu srozumitelně
dostupné veřejnosti.
Jak krajský úřad odpověděl?
Odpověď jsme obdrželi 27. října (celý
dokument je k dispozici zde). Krajský úřad v ní především upozorňuje na
omezení jednorázového průzkumu. Zdůrazňuje, že bez dalších odborných podkladů
nelze spolehlivě určit původ zjištěných látek ani automaticky rozhodnout o
změně podmínek provozu.
To samozřejmě chápeme. Nikdy jsme netvrdili, že průzkum
Arniky sám o sobě všechno prokazuje. Naším požadavkem bylo od začátku především
další odborné prověření zjištěných skutečností a posílení dosavadního systému
kontrol.
Podstatnou informací v odpovědi je, že krajský úřad již
zahájil přezkum integrovaného povolení čáslavské skládky, jehož dokončení
očekává ještě do konce letošního roku. Takový přezkum může vést i ke změně
závazných podmínek provozu.
Z odpovědi úřadu ale nebylo jasné, zda při tomto přezkumu
skutečně využije výsledky Arniky, které konkrétní otázky bude prověřovat a
jakým způsobem. To bychom rádi věděli.
Proto jsme kraj oslovili znovu
Dne 13. listopadu jsme na krajský úřad poslali další
dopis, který si můžete přečíst zde. Tentokrát se soustředíme především na
probíhající přezkum povolení.
Žádáme, aby kraj potvrdil, že výsledky průzkumu Arniky
zařadil mezi posuzované podklady, a vysvětlil, jak se vypořádá s jednotlivými
zjištěními. Zajímá nás také, zda do přezkumu zapojí další nezávislé odborníky
nebo Českou inspekci životního prostředí.
Nabídli jsme rovněž spolupráci při zajištění dalších
podkladů od Arniky, pokud je kraj pro odborné posouzení potřebuje.
Především chceme, aby bylo z výsledku přezkumu jasné, která
opatření kraj považuje za potřebná, která nikoliv a z jakých důvodů. Pokud
některý z našich návrhů odmítne, měl by také vysvětlit proč.
Co bude dál?
Nyní budeme sledovat, jak krajský úřad s našimi podněty
naloží a k jakým závěrům při přezkumu povolení dojde. O výsledcích vás budeme informovat.
Náš cíl je stále stejný: chceme, aby lidé v Čáslavi měli spolehlivé informace o
prostředí, ve kterém žijí – nejen dnes, ale i za deset nebo dvacet let. A aby
se mohli spolehnout na to, že jde o prostředí zdravé a bezpečné. K tomu potřebujeme
systém, který bude fungovat dlouhodobě, kvalitně, nezávisle na provozovateli a
s veřejně dostupnými výsledky.
