Čáslav - město rakouského nebo švýcarského typu?

6. duben je dnem úklidu země. Je to hezké a vážím si lidí, kteří dají najevo svůj přístup k životnímu prostředí, k přírodě a svému okolí takovým způsobem, že se dobrovolně zapojí do prací spojených s úklidem svých měst, parků a veřejného prostoru. Zamýšlím se při této příležitosti, jak dosáhnout toho, aby se z tohoto přístupu vytěžilo co nejvíce i pro naše město.

Dlouhodobě zaznívají připomínky k úklidu, čistotě města, teď ke stavu zeleně a výsadbě stromů. Snad každý z nás, kdo poprvé přijel třeba do Rakouska, tak ho na první pohled zaujala čistota, květinová výzdoba domů i veřejných prostorů a položil si otázku, proč to nejde stejně u nás. A teď nemyslím jen v  Čáslavi, týká se to většiny měst.

Pojďme se společně zamyslet nad jednotlivými stránkami této problematiky.

Čistota – Po zimě se vždy provádí zásadní strojové čištění ulic. Úklid chodníků zajišťujeme vlastními silami a to prostřednictvím sezónních pracovníků, které získáváme od Úřadu práce – jedná se o pracovníky na veřejně prospěšné práce, na které získáváme dotaci. Nutno přiznat, že s klesající nezaměstnaností rostou i potíže se zajištěním dostatečného počtu těchto zaměstnanců a řada z nich má omezené schopnosti a možnosti výkonu práce. Stojíme před rozhodnutím, zda se na takový způsob zajištění pořádku dá dlouhodobě spoléhat, zda existuje nabídka zajištění úklidových prací firmami na smlouvu nebo zda nebudeme muset i z dalších důvodů vážně uvažovat o zřízení vlastních Technických služeb, které městu chybí. Každá varianta má svá úskalí a žádná z nich není levná.

Co může náklady snížit je -  nemít takovou potřebu úklidu, nemít toho tolik na uklízení. Když se vrátíme k tomu Rakousku, tak tam mají mimo jiné tak čisto, že lidé neodhazují papíry na ulicích, nedopalky cigaret nekončí na chodnících či ulicích, o psích exkrementech ani nemluvě. To ale máme ve svých rukách. Nebuďme lhostejní k chování takových lidí, kteří nerespektují zásadní zásady pořádku. Chápu, že snadnější je na sociálních sítích si postěžovat, že to město neuklízí, že je na různých místech nepořádek a že městská policie nekoná. Nemůže být na všech místech najednou a záleží na každém z nás, zda budeme takové nešvary a chování lidí, kteří jsou nepořádní, přehlížet. Samozřejmě je co zlepšovat i od samosprávy. Odpadkové koše jsou nevyhovující, jsou malé, úzké a když tam někdo vloží krabici od pizzy, zmenší natolik prostor pro další odpadky, že tyto končí mimo koše. Na obměně košů, jejich množství a rozmístění pracujeme. Co možná narazí na odpor, je moje přesvědčení, že by mohlo pomoci, kdyby si i vlastníci domů či obchodů všimli poletujících papírů či igelitů a před svými nemovitostmi je sebrali, uklidili, třebaže je tam pohodil někdo jiný. Zkusme to společně, Čáslav je město nás všech. Třeba vymyslíme společně způsob, jak budeme k udržení pořádku nás všechny motivovat.

Turistický ruch – to je téma, které mnozí zmiňují a tak si položme otázku, zda a čím mu můžeme přispět, čím do Čáslavi nalákáme návštěvníky. Nebudeme moci nabízet památky, které jsou v blízké Kutné Hoře, ale naše město potenciál jistě má. Je hezké, když bude upravené, čisté ( viz předchozí odstavec ) a nabídneme-li turistům dobré stravovací a ubytovací služby a program, pro který stojí do města zavítat, pak nejsme bez šance. Byli jsme nedávno  s místostarostou Martinem Horským a Jiřinou Koženou, vedoucí odboru školství a kultury v Litomyšli, která má stejné množství obyvatel jako Čáslav. Jistě, nemáme v Čáslavi zámek, který je památkou UNESCA. Litomyšl ale žije obrovským množstvím akcí, které pořádá nejen radnice, ale různé korporace. Vřele doporučuji zavítat do Litomyšle například na zahájení lázeňské sezóny o posledním víkendu v dubnu. Že nejsou v Litomyšli lázně ? No a co ? Litomyšl se prohlásila za lázně ducha, na zahájení lázeňské sezony přijede do města až 30.000 lidí a město tím neskutečně žije. To, že by nešlo v Čáslavi ? Bedřich Smetana žil v Litomyšli asi sedm let a Smetanova Litomyšl je již dlouhodobě akcí republikového významu. Rádi se hlásíme k inspiraci dobrými příklady.

Řada měst má svá partnerská města, Čáslav žádná partnerství neudržuje. Myslím, že je to škoda. Každé takové partnerství rozšiřuje obzory, přináší nová přátelství, podněty, rozšiřuje povědomí i o našem městě a to se zpětně může promítnout i do rozšíření turistického ruchu.

Jednu z akcí, kterou Čáslav může zaujmout, chystáme na 12.dubna, kdy se od 18 hodin koná v kině Miloše Formana  vzpomínkový večer na Miloše Formana při příležitosti prvního výročí od jeho úmrtí. Bude promítnut jeho film Konkurs, oslavíme významné životní jubileum bývalé manželky Miloše Formana Věry  Křesadlové a vyhlásíme soutěž na umělecký portrét na rodný dům Miloše Formana. Chystáme další akce, které by mohly vytvořit tradici Formanovy Čáslavi.

Mnozí obchodníci si léta stěžovali na vylidňování středu města. Ano, trend OC se nevyhnul ani Čáslavi a historické centrum žije zejména v období trhů. Proto pro letošní rok chystáme akci Čáslavské kulturní léto, kdy hodláme centrum města oživit ve dvou měsících celotýdenními akcemi. Určitě je třeba akci dostatečně zpropagovat a věřím, že při této příležitosti může do Čáslavi přijet mnoho lidí nejen z bezprostředního okolí.

Samozřejmě i toto stojí peníze. Ve zmíněné Litomyšli se na mnoha akcích podílejí sponzoři, podnikatelé, obchodníci. Ti se zapojují proto, že vnímají i svůj profit z akcí, které ve městě navštíví mnoho lidí a nakupují v něm a vidí, kdo je partnerem těchto akcí. Jsou to spojené nádoby. Letošní rok bude Čáslavské kulturní léto financováno z městského rozpočtu. Věříme, že je to krok správným směrem a čekáme na zpětnou vazbu, podněty a zapojení našich občanů a firem na další období.

Jsme v kontaktu s renomovaným městským architektem a těšíme se na jeho nezávislý pohled na naše město a náměty, které nám představí na jednání rady města. Jak zmínil místostarosta města v březnovém měsíčníku TV Čáslav aktuality, připravujeme též zřízení postu pracovníka, který se bude věnovat na plný úvazek dotacím. Zde cítíme značné rezervy.

V titulku jsem vyslovil úvahu, zda může být Čáslav městem rakouského či švýcarského typu. Jsem přesvědčen, že může. Začněme tím, že spojíme síly, aby Čáslav byla městem čistým, uklizeným, útulným, vstřícným k návštěvníkům. Městem švýcarského typu s bohatým rozpočtem se nestaneme ze dne na den. Jednou z možností je vícekrát zmiňované úsilí o získání odpovídajícího množství financí za ukládané odpady na místní skládku odpadů a přehodnocením nákladů na svoz komunálního odpadu. 11. dubna přijede na jednání na radnici jednatel společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. pan Mgr. Mužík. O výsledcích jednání budeme informovat.  Podstatná je pro nás snaha o vyměření poplatků za ukládaný odpad původcům odpadu. Na tomto úseku nepolevujeme v úsilí, o čemž jsem informoval i redakci pořadu Nedej se, jehož další díl byl natáčen ve městech Hořovice a Čáslav v uplynulém týdnu.   I o tomto všem budeme občany informovat.

Krásné jarní dny v rozkvetlé Čáslavi Vám přeje

Vlastislav Málek
starosta města Čáslavi

Komentáře

  1. Dobrý den,
    zdá se mi, že každý z nás jezdí asi do jiného Německa.
    Já pokaždé, když jsem v Německu, tak mě nepřekvapí čistota, ale
    to, jak je město plné lidí, plné cyklistů, kolik je tam cyklostezek,
    jak málo je aut přímo ve městě.

    Také mě vždy překvapí, jak Němci dodržují dopravní předpisy. Tam rozhodně
    nehrozí to, že by se auto nacpalo na chodník anebo, že by se nacpalo
    na zákaz zastavení před školku, či družinu.

    Čáslav je mrtvá, ale ne díky málo pořádaným akcím, ale díky absolutnímu upřednostňování
    neživých aut před živými lidmi. Pamatuji se, že jako malý jsem potkával při procházce po Čáslavi
    spousty známých lidí, kamarádů. Dnes je mám možnost potkat jen v Kauflandu. Jen a jen
    z toho důvodu, že dnes již nikdo pěšky po Čáslavi nechodí. Jednou jsem šel pěšky z čeplova
    na nádraží a cestou jsem potkal (když nepočítám děti) 500 aut a asi 3 lidi.
    Jako malý u rodičů na sídlišti byl tak 1 km2 prostoru, kam auta prostě nejezdila. Dnes je člověk
    v bezpečí před auty jen ve vchodě paneláku (kam se chudáci auta nenarvou).

    Čáslav se chlubí tím, že v ní žije asi 10,5 tisíce lidí. Ve skutečnosti v ní žije asi tak 1000
    lidí, zbytek jsou řidiči aut. Přesně tak pustě vypadala Čáslav po nějaké morové ráně, jen místo krys
    se prohánějí po Čáslavi auta.

    Aby město mohlo opět začít žít, je třeba udělat rozhodnutí o upřednostnění člověka(i v podobě cyklisty)
    nad autem.

    Všude v západní(nejen) Evropě na to přišli, jen Čáslav drží prapor podpory masového automobilismu hrdě dál.

    Ani všechny vajgly v Čáslavi naházené na hromadu nezaberou takové místo, jako jedno jediné auto,
    které si v poklidu stojí na chodníku.

    Ani všechny psí extrementy nesmrdí tolik, jako smrdí jedno auto.

    Ani všichni cikáni dohromady nedělají Čáslav, tak nebezpečným místem k životu, jako je dělají auta.

    Dnes a denně zažívá každý člověk v Čáslavi situace, kdy mu jde díky auto o život.

    Jak se může žít poklidu ve městě, kde je nonstop slyšet hluk aut a kde stačí udělat krok stranou a jste mrtvý ?

    Jan Pavlík

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky