Z posledního zastupitelstva vnímám jako zarážející vyjádření starosty města Ing. Jaromíra Strnada: “Tak já jenom dopředu říkám, že já si budu říkat, co chci a kdy chci”.
Jenže být starostou znamená reprezentovat město. Svoboda projevu neznamená právo říkat cokoliv a jakkoliv. S funkcí přichází odpovědnost za vyřčená slova, respekt ke všem občanům a povinnost jednat v zájmu obce, nikoliv prezentovat subjektivní dojmy. Nestírejme tyto hranice. Veřejná funkce zkrátka není soukromý prostor pro ventilování osobních názorů na úkor důvěry občanů v samosprávu. Ve veřejné funkci také není možné mlčet, když padají oprávněné a důležité otázky.
Požadavek šesti zastupitelů o mimořádné jednání zastupitelstva nebyl vyslyšen. Natož, aby adresát jakýmkoliv způsobem na žádost reagoval. Není nutné projednávat, že Policie ČR má natočené svými drony nelegální praktiky skládkové společnosti, není důležité dát na vědomí odstoupení od smlouvy se společností AVE, není důležité vysvětlovat proč se předkládají výstupy rady města, které rada neschválila. Není důležité odpovídat na dotazy ostatních. Není důležité, aby občané věděli, že starosta má obžalobu celé kauzy s AVE k dispozici a do trestního spisu se mohl podívat a seznamit se s ním.
Nejlepší je mlčet. Ještě lepší být vázán mlčenlivostí. Výběrové ticho se zárukou. Ale proč? Čáslaváci mají právo znát odpovědi na své otázky. Jsou to zásadní informace, které musí zajímat každého občana města, všechny ty, kteří zde žijí a do budoucna chtějí žít dál.
V kontextu uplynulých událostí, které se v závěru roku dostaly na veřejnost, chápu vyřčená slova jako alibi pro jiné chování. Dělat si kdy chci, co chci, jak chci. Jen nemám pocit, že to bude v prospěch Čáslavi a jeho občanů.
David Tichý
Zastupitel za Čáslav pro všechny
