Rozšíření čáslavské skládky vyvolává nesouhlasné reakce z různých důvodů. Jako člověk, který se dlouhodobě věnuje zkoumání krajiny a její historie, považuji za důležité upozornit na zásadní rizika, která se týkají samotného prostředí, ve kterém žijeme. Níže shrnuji hlavní environmentální důvody, proč jsem proti dalšímu rozšiřování skládky.
Hrozba znečištění vody
Skládka leží v území, kde by při poruše těsnících vrstev mohlo dojít k úniku znečištění do podzemních i povrchových vod. Není přitom jasné, jak bude dlouhodobě zajištěn monitoring a kdo ponese odpovědnost v případě znečištění. Těsnící vrstvy nemají zdaleka takovou životnost jako uložený odpad. V předstihu vybudovaná hydroizolace “nové vany” je oproti původnímu plánu již několik let obnažená a vystavena tak působení přírodních vlivů. Před jejím závozem by proto mělo být revizí ověřeno, zda nedošlo k její degradaci. Případný průsak toxických látek pod tělesem skládky nemůže být totiž následně reálně vyřešen. Takové nejistoty jsou v přímém rozporu s principem prevence, který by měl chránit jeden z našich nejcennějších zdrojů – vodu.
Nebezpečný prach
Provoz skládky znamená každodenní víření prachu: při navážení odpadů, jízdě techniky nebo při rekultivaci. Tento prach ale často neobsahuje jen běžné částice zeminy. Může v sobě nést i nebezpečné látky, jako jsou: těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť), azbestová vlákna, polyaromatické uhlovodíky, zbytky dioxinů či PCB.
Tyto látky se váží na jemné prachové částice PM2,5 nebo menší, které snadno pronikají hluboko do plic a mohou přecházet do krevního oběhu. Z pohledu našeho zdraví je tento druh prachu považován za zvlášť rizikový.
Riziko požárů a toxických emisí
Požáry na skládkách nejsou výjimečné – v Čáslavi jich za posledních deset let bylo přes deset, a to včetně požárů nebezpečného odpadu. Při požárech se uvolňují toxické látky včetně dioxinů, těžkých kovů a oxidů dusíku. Tyto látky mají prokazatelně negativní dopad na zdraví lidí i na okolní přírodu. Navíc dochází ke kontaminaci půdy a vody, což může mít dlouhodobé následky.
Zásah do krajiny
Rozšířená skládka by nadále dominovala krajině na okraji města. Již nyní přitom výrazně narušuje původní panorama města, jehož historické jádro s tradičními architektonickými dominantami je přitom dlouhodobě památkově chráněno. Místo rekultivace a postupného návratu přírody bychom zde měli ještě desítky let „hromadu odpadu“, viditelnou z širokého okolí.
Nízká kvalita posouzení dopadů
Hodnocení vlivu rozšíření skládky na životní prostředí (tzv. EIA) bylo podle mnoha připomínek od institucí i veřejnosti provedeno nedostatečně – nebyly spolehlivě posouzeny dopady na vodu, vzduch ani zdraví lidí.
Nedůvěra k provozovateli
Důvěra je klíčová, když jde o nakládání s nebezpečnými odpady. Jenže právě současný provozovatel čelí obviněním z porušování pravidel při evidenci odpadu. V takovém kontextu je podle mého názoru riskantní svěřit mu další provozování skládky. Kontroly státních orgánů mají jen velmi omezené možnosti odhalit případné porušování pravidel, protože do hlubin skládky nevidí. Případný nesoulad mezi dokumentací a realitou tedy nemohou prokázat.
Z výše uvedených důvodů se domnívám, že rozšíření skládky není v souladu s dlouhodobými zájmy města ani jeho obyvatel. Ochrana vody, zdraví a krajiny by měla mít přednost před krátkodobým ekonomickým ziskem, bez kterého se město může obejít.
Filip Velímský
Zastupitel za Čáslav pro všechny
